Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kvalita života pacienta před a po operaci aortální chlopně.
Vyskočilová, Ludmila ; Trávníčková, Ivana (vedoucí práce) ; Chvojková, Kateřina (oponent)
(v ČJ) Úvod do problematiky a význam tématu: Onemocnění aortální chlopně je třetí nejčastěji se vyskytující kardiovaskulární chorobou a zároveň nejčastěji operovanou chlopenní vadou v dospělosti. Přirozený průběh choroby je nepříznivý, téměř polovina nemocných trpí symptomy srdečního selhání (Branny a kol. 2012). Proto jsem svou diplomovou práci zaměřila na posouzení kvality života pacientů se stanovenou diagnózou stenózy aortální chlopně. Cíl práce a výzkumné otázky: Cílem mé diplomové práce bylo zhodnotit kvalitu života pacientů s diagnostikovaným onemocněním aortální chlopně v období jednoho měsíce před plánovaným operačním výkonem a v období po operačním výkonu, při kontrole v kardiochirurgické ambulanci. Současně jsem porovnávala kvalitu života těch pacientů s onemocněním aortální chlopně, kteří absolvovali lázeňskou terapii, s těmi, kteří ji odmítli. Metodologie (metoda, výzkumný vzorek): Diplomová práce byla prováděna jako kvantitativní výzkum ve skupině čítající 29 respondentů. Pro získání dat byl využit konstrukt HRQoL, a to standardizovaný dotazník SF-36. Dotazník byl anonymní. Pro vyplněné dotazníky byla zřízena uzavřená schránka, kterou jsem otevřela až po ukončení dotazování. Šetření probíhalo od července do října 2018 na standardním oddělení a ambulanci kardiochirurgického oddělení...
Ošetřovatelská péče o pacienta s ischemickou chorobou srdeční po kombinovaném kardiochirurgickém výkonu s následnými komplikacemi
Kováčová, Anna ; Sentivanová, Lenka (vedoucí práce) ; Pražáková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce na téma Ošetřovatelská péče o pacienta s ischemickou chorobou srdeční po kombinovaném kardiochirurgickém výkonu s následnými komplikacemi, se zabývá specifikou ošetřovatelské péče o pacienta nejprve po kombinovaném kardiochirurgickém výkonu a následně i po rehospitalizaci pro mediastinitidu a infekční endokarditidu na srdečních chlopní. V teoretické části analyzuji načerpané poznatky týkající se dané problematiky. Použité informace jsou čerpány z odborné literatury, českých i zahraničních článku a z doporučených postupů Evropské kardiologické společnosti. Hlavním cílem práce je shromáždění a zpracování dat pacienta v delším časovém období do dvou kazuistik. V Kazuistice I. se zaměřuji na podrobný popis ošetřovatelské péče po kombinovaném kardiochirurgickém výkonu v rámci tří dnů, kdy byl pacient přeložen na jednotku intenzivní péče. V Kazuistice II. jsem shromáždila poznatky u stejného pacienta po rehospitalizaci z důvodu infekčních komplikací, které podrobně hodnotím v průběhu tří dnů hospitalizace na jednotce intenzivní péče. Mezi mé další cíle patří zjištění, zda se objevují rozdíly v ošetřovatelské péči mezi těmito dvěma kazuistikami. Na závěr bych poukázala na vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči na jednotce intenzivní péče kliniky kardiovaskulární chirurgie. Veškeré...
Kvalita života pacientů s aortální stenózou
ŠVECOVÁ, Valentyna
Tato bakalářská práce se zabývá kvalitou života pacientů po operaci pro aortální stenózu. Skládá se z teoretické a praktické části. V teoretické části je probrána problematika aortální stenózy včetně anatomie, etiologie, patofyziologie, kliniky, diagnostiky, následků, léčby, rehabilitace a prevence. Dále pak sleduje otázku kvality života obecně a v souvislosti se zdravotním stavem. Praktická část představuje samotný výzkum. Cílem práce bylo zjistit a porovnat kvalitu života nemocných před náhradou nativní aortální chlopně mechanickou či biologickou protézou a tři měsíce po intervenci. Výzkumné šetření probíhalo v Kardiocentru Nemocnice České Budějovice, a. s. Výzkumný soubor tvořili pacienti kardiocentra. Respondenti byli vybráni pomocí prostého záměrného výběru. Vyšetření probíhalo metodou ?postal survey?, tj. bez asistence odborného personálu. Byly stanoveny dvě hypotézy: Hypotéza 1 (H1): Kvalita života pacientů trpících aortální stenózou je negativně ovlivněna v hodnocených jednotlivých doménách HRQoL; Hypotéza 2 (H2): Kvalita života pacientů s aortální stenózou po třech měsících po operaci je lepší oproti stavu před výkonem. Zjišťování kvality života podmíněné zdravím (HRQoL) bylo provedeno pomocí kvantitativního výzkumu s použitím dotazníkového nástroje Short Form-36 typu Generic v metodice HRQoL postihující osm domén: fyzické funkce, fyzické omezení rolí, emoční omezení rolí, fyzické a emoční omezení sociálních funkcí, bolest, duševní zdraví, vitalita, všeobecné vnímání vlastního zdraví. Údaje z dotazníků byly konvertovány do elektronické podoby za použití uživatelského softwaru ?Pořizovač dat SF-36?. Následně byla data statisticky vyhodnocena provedením párového T-testu. Statistická významnost získaných dat byla hodnocena na 5% hladině významnosti. Výsledky před a po náhradě aortální chlopně byly porovnány navzájem, a taktéž s daty mezinárodního standardu HRQoL. Posloužily k prokazování vlivu chirurgické náhrady nativní aortální chlopně na zlepšení kvality života sledovaných pacientů. Výzkumným šetřením bylo prokázáno celkové zlepšení kvality života ve všech doménách, čímž byla potvrzena H2, a to, že kvalita života pacientů s aortální stenózou po třech měsících po operaci je lepší oproti stavu před výkonem. Zároveň bylo zjištěno, že kvalita života pacientů s aortální stenózou je významně nižší než kvalita života zdravé populace zastoupené výsledky Oxfordské studie. Tímto byla potvrzena H1, a to, že kvalita života pacientů trpících aortální stenózou je negativně ovlivněná v hodnocených jednotlivých doménách HRQoL. Bakalářská práce by mohla být přínosem pro kardiocentra a kardiologické ambulance. Výsledky výzkumu by mohly sloužit k lepšímu porozumění stavu nemocných ze strany personálu, ke zdokonalení péče a také k rozšíření informovanosti pacientů. Mohla by být využita pro vytvoření odborného semináře pro ošetřující personál se zaměřením na kvalitu života pacientů s onemocněním kardiovaskulárního systému (KVO). Práce by také mohla být určitým stimulem pro provedení rozsáhlejšího výzkumného šetření v oblasti porovnání kvality života v závislosti na jednotlivých typech náhrad anebo věku nemocných.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.